= XXV. ročník =

XXIII. ročník
číslo 3/2009 vyšlo v červnu 2009

Jak vznikají horské "zahrádky" - Ochrana přírody Galapág - Darwinovské jubileum - Ochuzený uran v Kosovu - Diskuse o pasivních domech - Cena pro Milenu Rychnovskou

Vznik center biodiverzity v českých horách (Jan Jeník)
Stará hercynská pohoří obklopující Českou republiku neumožňují velkoplošný rozvoj druhově pestré květeny a fauny, jaký známe třeba z vápencového vysokohoří Karpat nebo Alp. Ale i v nich se vyskytují místa – tzv. zahrádky, přírodní klenotnice, květinové ráje nebo zoologické zahrady – kde pohromadě roste mnoho druhů rostlin a žije množství živočichů. Jak vznikla tato centra biodiverzity?

Ochrana přírody Galapág – Začarované ostrovy (Miroslav Šebela)
Tlak člověka na galapážské souostroví neprobíhal tak, jak tomu bylo na mnoha jiných místech naší planety, ale specifickým způsobem, v jehož důsledku zde byly nastartovány zcela výjimečné ekologické problémy, které přetrvávají do dnešních dnů.

Kosovo deset let poté – ochuzený uran si vybírá svoji daň (Václav Štěpánek)
Deset let po neslavném „humanitárním bombardování“ tehdejší Svazové republiky Jugoslávie, zejména Srbska a Kosova a Metochie se projevují nepříznivé dopady tohoto střeliva na zdraví a životní prostředí.

Foto Petr Francán

Na Kosovu kosi nežijí (Josef Oriško)
Nejdříve odložený domácí spotřebič a později stavební suť a nekonečné množství plastikových tašek s odpadky. V Kosovu lze v posledních letech pozorovat zrod mnoha divokých skládek. Většinou se nacházejí uprostřed nejkrásnějších přírodních scenerií, často zabírají svahy kopců a končí v údolí v řekách nebo jezerech.

Neznámé Boletice (Vít Grulich)
Není to omyl, nýbrž zvláštní souhra okolností, že uprostřed lidmi podmaněné krajiny se najde kus země, v němž příroda a přírodní hodnoty nad lidskými aktivitami stále ještě převládají. Jsme ve vojenském újezdu Boletice.

No tech bévalo, ale už je nevidět (Lukáš Kala)
Nérači z ptáků sme měli chocholóše. To byl tak pěkné pták a jaký hejna jich byly. Ten nám dělal společnost. Když se pak začaly používat zetorky, tak se taky ztratil…

Mistrovství hmyzu České republiky (Zdeněk Laštůvka, Hana Šefrová)
Většině veřejnosti i odborníků uniklo, že loni počátkem října se v Mikulově uskutečnilo mistrovství hmyzu České republiky. Setkání se zúčastnili zástupci téměř všech hmyzích řádů známých z našeho území. Chyběly pouze vši a střechatky.

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) – na fotografii při zásnubách – se dožívá mezi motýly neobvykle dlouhého věku, téměř rok; většina ostatních druhů žije několik dní až několik málo týdnů. Foto Zdeněk Laštůvka

Rubriky

Letokruhy – Rok 1969 v ochraně přírody a krajiny (Dana Zajoncová)
V nepřehledné politické situaci roku 1969 vznikl Tis – Svaz pro ochranu přírody a krajiny jako jedna z posledních organizací, která neměla ve stanovách zakotvenu vedoucí úlohu komunistické strany a nebyla v Národní frontě.

Neviditelná řečiště
Psaní nadvakrát – Jen třídit odpad nestačí – Život mámení – Modlitba prosebná k P. Marii Vranovské – Básník dvojího tajemství (J. E. Frič, Vít Janota, Tomáš Míka, Karel Křepelka, Igor Fic)

Galerie
Odevzdat se přítomnosti plynoucí chvíle. O ornagramech Jiřího Němce (Jiří Zemánek)

Pozoruhodné stromy Pohanska VI (Petr Maděra)
Zastoupení lípy v našich lesích se snížilo především v důsledku přeměny lesní půdy na zemědělskou a náhrady listnatých lesů jehličnatými monokulturami. Na Pohansku se nacházejí dva skuteční lipoví veteráni – na lokalitách U pěkné lípy a Kazůbek.

Tři otázky pro…
Wolfganga Fremutha z Frankfurtské zoologické společnosti o včelařství

Luštěnky

Přírodním parkem Prokopské a Dalejské údolí, jedním z 11 pražských přírodních parků, který je zároveň nejsevernějším výběžkem Českého krasu, provádí Lubomír Bartoš.

Zajímavosti z přírody a krajiny
Agrární valy a haldy Jeseníků (Jiří Riezner)
Babočky na tahu (Zdeněk Laštůvka)

Agrární valy a haldy jsou v jesenické podhorské krajině natolik hojné a vizuálně výrazné, že spoluurčují krajinný ráz a zvyšují krajinnou heterogenitu. Foto Jiří Riezner

Recenze
Výskyt plazů v ČR (Pavla Hobstová)
Vlašín, M., Mikátová, B.: Metodika sledování výskytu plazů v České republice. ZO ČSOP Veronica, Brno 2007, 39 s.

Proč číst myslivecké příběhy (Hynek Skořepa)
Zdeněk Novotný: Příběhy nejen z loveckého posedu. Vydalo Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2008, 165 s.

Kniha o přírodním dědictví Česka (Petr Halas)
Čeřovský, J., Podhajská, Z., Turoňová, D. (eds.): Botanicky významná území České republiky. AOPK ČR, Praha 2007, 407 s.

Ekologická poradna (Lenka Parkánová)
Víme, co nosíme? Existuje cesta, jak se oblékat s respektem k přírodě a lidem? Při jejím hledání nám může pomoci oděvní desatero.

Diskuse
O tom, zda pasivní dům představuje opravdu ekologické bydlení, diskutují architekti Miroslava Zadražilová a Josef Chybík.

Pro předplatitele navíc příloha! - Národní přírodní rezervace Praděd
Nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku odedávna vybízely nejrůznější zvídavé a dobrodružné povahy k navštívení. Dnes můžeme nahlédnout do tajů zákonitostí ovlivňujících tvář horské přírody prostřednictvím čtyř naučných stezek, každá seznamuje s jinou a zcela jedinečnou částí tohoto divukrásného území.