Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Biodiverzita a ekologické sítě v Brně

31.1.2008, Vaňkovka 1, Slévárna
Podívejte se na fotografie z diskuze

Do panelu k diskusi o ekologické síti v Brně usedli Ing. Arch. Hana BERNARDOVÁ (Magistrát města Brna - odbor územního plánování a rozvoje; Veronica), Doc. Ing. Antonín BUČEK, CSc. (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita), RNDr. Jiří KOCIÁN (Ageris s.r.o., Brno), Ing. Vilém ŘIHÁČEK (Atelier FONTES s.r.o. a Veronica). Na úvod byla doc. Bučkem zmíněna historie konceptu územních systémů ekologické stability v České republice a významné bariéry v naplňování koncepce. Aktuální stav ÚSES v Brně a nástin jeho dalšího vývoje představila Ing. Arch. Hana Bernardová, na kterou navázal RNDr. Kocián s představením návrhu řešení brněnského ÚSES v novém územnímu plánu. Následovala prezentace Ing. Viléma Řiháčka, která shrnula modely budování a péče o ÚSES v urbánním prostoru v České republice a v nizozemských městech Tilburg a Eidhoven.

Následnou diskusi zde shrnujeme do zápisu v tématických blocích:

Kompenzační opatření

Mělo by se více využívat ve prospěch ÚSES (výsadby v rámci KO jsou často mimo ÚSES)

příklad IKEA - konflikt s Povodím Moravy s.p., důsledkem bylo, že peníze z kompenzací se „rozpustily" v rozpočtu

Příklad GLOBUS - projekt pro Ivanovice byl minimalizován tlakem investorů.

Lze kompenzace předistribuovat mezi MČ v rámci Brna? Kompenzace jsou plně v režii městských částí, takže magistrát jim nic nařídit nemůže, ale v zásadě převádění možné je.

Převádění probíhá v souvislosti s kácením dřevin.

Ve vazbě na investice není instituce, přes kterou by kompenzace proběhla (chybí též koncepce) (možná instituce do budoucna - VZMB p.o., Lesy města Brna a.s.)

 

Péče o ÚSES

  • v současné době probíhá identifikace vlastníků ve vazbě na vodní toky ve městě (údržba) *
  • ÚSES = veřejný zájem?
  • kolik to stojí? Je nepoměr mezi investicemi do komunikací, sportu atd. a investicemi do ochrany přírody a ÚSES
  • v Holandsku - péči o městskou přírodu koordinuje „městský ekolog" (má na starosti investice, údržbu, spravuje finanční fond, v Tilburgu zastupuje město v dohodě o „zeleném rámci")

Přirozená sukcese je levný způsob založení ÚSES.

Jak zvýšit zájem veřejnosti o ÚSES?

Otázka by měla stát spíše - jak zvýšit zájem lidí o veřejné věci obecně?

Pro veřejnost je „nečitelná terminologie" (biodiverzita, ÚSES, ekologické sítě apod.).

Přitom ale existuje reálný finanční význam zeleně - např. ceny realit.

Jak přistupovat k ÚSES ve městě?

Město má v zásadě dvě oblasti, jednak hustě zastavěné (zde ekologické sítě nejsou možné) a jednak přechody do otevřené krajiny, kde mají ÚSES význam.

Bohužel nepodařilo se udržet plánovaný rozsah biokoridoru u Červeného mlýna, BK zůstal jen částečný. Oproti tomu se relativně povedla realizace vodního toku v lužáneckém parku - objevil se tam ledňáček, tzn. biokoridor začal plnit svou funkci.

ÚSES v územním plánování

Pokud jde o ÚSES, je jeho závaznost dle nového stavebního zákona stejná, jako podle starého.

V dnes platném územním plánu je ÚSES vymezen „nereálně". Ing. Arch. Löw jej vymezil tak, že zasahuje i do obydlených oblastí, biokoridory vedou přes továrny apod. Jeho filosofie byla, že až ten dům v budoucnu někdo odstraní (horizont třeba 150 let), biokoridor tam s velkou pravděpodobností umístí.

Důležitá je vazba ÚSES na pozemkové úpravy.

Není vyřešen konflikt mezi hospodařením Povodí Moravy s.p. (protipovodňová opatření) a ekologickou funkcí toku. Pokud 50 m od břehové čáry nesmí růst stromy, nelze o biokoridoru vůbec mluvit.

Metodika navrhování ÚSES není závazná, metodika ÚSES v urbánním prostoru vůbec neexistuje.

Dle nového stavebního zákona lze ÚSES stanovit jako veřejně prospěšnou stavbu.

Územní plán je koncepce - měla by tam být hierarchie priorit.

Změna využití území je vázána na souhlas vlastníka, pokud vlastník nesouhlasí, proces pozemkových úprav se zastaví. Vyřešilo by to vyvlastnění?

Bude v územním plánu vrstva

a) letových drah ptactva

b) zón tmy

Řízení péče o ÚSES

Správu ÚSES by měla řešit magistrátní koncepce, nikoliv ÚP.

Lesy MB mají několik výhod - tyto věci vpodstatě umí (není to úřad), mají personální i technické zázemí

ÚSES versus pěší

Důležitá je prostupnost krajiny, včetně ÚSES, myslet na to při projektování.

Stejně tak je ale potřeba zamezit přílišné návštěvnosti - primárním cílem ÚSES je zvýšení biodiversity a nikoliv rekreace, funkce musejí být vyváženy. Průchodnost pro člověka by měla být omezená, ale nikoliv nemožná (neoplocovat). Cyklisté, motoristé a jezdci na koních jsou ale naprosto nežádoucí.

Naproti tomu, existují lokality, kde je obrovská návštěvnost a biodiverzitě to v nejmenším neškodí, např. lokalitu Kamenný vrch navštíví každé jaro tisíce lidí, stejně tak Žebětínský rybník.

Aktuální stav v Brně

Problémem realizace biocentra Žabovřeské louky jsou majetkové poměry. Probíhají zde výkupy, ale pomalu, dnes má magistrát města Brna jen ¼ celkové plochy. Nelze zrealizovat ani dílčí etapy, protože vykoupené plochy jsou nesouvislé.

Platnost územních plánů je obecně 10-15 let. ÚSES, který je v nich zakreslen slouží v některých případech jako územní rezerva v horizontu 100-150 let.

Situaci by možná pomohl institut městského architekta, některá města ČR mají své městské ekology, stejně jako v Holandsku.

Lze navrhovat ÚSES do již zastavěných ploch? Architekt Löw tvrdí, že důležité je mít dlouhodobou územní rezervu nezávisle na aktuálním využití území.

V Holandsku se v zástavbě nové výsadby dělají zřídka, spíše je snaha udržet město územně koncentrované a přírodě dát prostor za městem, zeleň také zakrývá horizont (plochý reliéf), výrazně preferují mokřady a to i v nové zástavbě, v Tilburgu budují biokoridor středem města podél železniční trati.

Svitava u Zbrojovky je zastavěná až k břehové čáře, zde o zděděný brownfield, možným řešením by bylo vést ÚSES přes dnes zastavěné území.

Realizace ÚSES tam, kde není v současnosti v ÚP

Problémem je vlastnictví pozemků, pokud to není v ÚP, budou výkupy pravděpodobně ještě obtížnější. Bude zřejmě těžší dosáhnout na dotace. Lze zařídit změnu územního plánu (starý územní plán byl měněn 1500x)

Různé

Jaký je vztah mezi zelení, tmou a zločinností? U policie ČR evidence neexistuje.

Jaká je situace ÚSES versus nové průmyslové zóny na jihovýchodě Brna? Je předepsané % zeleně na průmyslových plochách (16 - 25%). Důležitá je ale také kvalita zeleně, často se používají dekorativní kultivary, sterilní trávníky o dvou druzích trávy apod. Na Tuřanské terase existuje biokoridor prostupný i pro lidi napříč 200 ha zónou.

Regionální biocentrum Cacovický ostrov by se mělo realizovat v nejbližší době, vhodné kontaktovat odbor investic.

Zapsáno v Brně, 4.2.2008

 


 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 11. 4. 2024