Zpracováno v rámci projektu Resilience a adaptace na klimatickou změnu v regionálních strategiích.
Tento
projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska
a Norska.
Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and
Norway.
EHP-CZ02-OV-1-017-01-2014
Adaptace na klimatickou změnu je v Evropě teprve v začátcích akoncept resilience byl u nás donedávna prakticky neznámý. Není proto mnoho příkladů, které by byly skvělým vzorem pro ostatní. V rámci projektu Resilience a adaptace na klimatickou změnu v regionálních strategiích jsme hledali zejména regionální koncepty, nikoli jednotlivá opatření. Výběr odpovídá tomu, co rozumíme „příklady dobré praxe“, jsou to projekty a strategie, kterými se lze inspirovat a učit se z nich (technicky, organizačně či jinak). Databáze má sloužit jako nástroj inspirace pro Místní akční skupiny (MAS) – nejlépe ve smyslu: kam se jet podívat, s kým se setkat, od koho čerpat zkušenosti. Proto obsahuje kromě dat a kontaktů i zajímavý a inspirativní narativ.
Vybrané příklady české a evropské se zabývají především komunální energetikou a kvalitní výstavbou. Některé pak ekologičtějším zemědělstvím a ochranou před vodou. Lze je použít jako podklad ohledně 7 následujících hrozeb, s nimiž tým projektu pracoval:
Hrozba, na niž příklady mnohdy implicitně reagují, je
„není
elektřina atd.“ :
Narušení dodávek elektřiny, tepla a paliv
– je
to proto, že rozvíjejí místní obnovitelné zdroje.
Další implicitně (v případě Vídně explicitně) často pojednanými hrozbami jsou
„vedro“
– výbornou
ochranu před vedrem totiž poskytují budovy postavené či regenerované
na pasivní standard (příklad Vídně kromě toho diskutuje vše ohledně
zeleně, stínu, vodních prvků);
„sucho“
– díky
lepšímu hospodaření s vodou v budovách, vsakování
a užívání dešťové vody.
Některé příklady se věnují zlepšení bohatosti vegetace a fauny či místní ekoprodukci, čímž reagují na hrozby
„biotopy“
:
Nežádoucí změny biotopů,
„zemědělství“
:
Narušení zemědělské produkce.
Dva příklady popisují opatření v kategoriích
„záplavy“
:
Záplavy a povodně, mimo bouřkových,
„bouřkové
povodně“.
(Jeden
švédský příklad – Vaxjö – zmiňuje ochranu lidí
před
„mrazy“
– ne
ve smyslu mrazů poškozujících zemědělství, ale ve smyslu
bezpečnosti a komfortu pobytu v budovách v případě
velmi tuhých zim.)
Příklady jsou k dispozici i jako jednotlivé html soubory, obsahující v hlavičce meta-informace, které je vhodně a stručně charakterizují, aby je snáze našli pomocí vyhledávačů zájemci o příslušnou problematiku. V podobě pro lidi místo robotů je v tomto přehledu opakujeme:
Hradec Králové:
Adaptace na změnu klimatu
Doporučení pro vedra
a sucha - lepší hospodaření s vodou, omezené sečení, užívání teplu
a suchu odolných kultivarů; podpora neautomobilové dopravy
Litoměřice:
Obnovitelné zdroje energie
Obec podporuje solární
ohřev vody, tepelná čerpadla a fotovoltaiku a regeneraci budov vč.
rekuperace; připravuje geotermální teplárnu
Hostětín: na cestě
k soběstačnosti
V malé vsi je kořenová
čistírna, štěpková výtopna, moštárna, přes deset solárních systémů
a vzdělávací a ubytovací centrum v pasivním standardu
Pickering: Retence
v povodí nad městem
Městu působily velké
škody povodně a proto již realizovalo první sadu opatření ke
zpomalení toku řeky, k zadržení vody v poldrech a k zasakování
Findhorn: stará slavná
ekovesnice
Od roku 1985 staví
obydlí s co nejmenší spotřebou tepla a solárním ohřevem, ke 4
větrným turbínám přibude biomasová výtopna
Samsö: Ostrov
obnovitelné energie
Větrné turbíny na
ostrově a na moři dávají elektřinu i okolí, teplo poskytují čtyři
výtopny na slámu, stará auta jsou nahrazována elektromobily
Roslagen: Biodiverzita
pro bioprodukci
Farmáři obnovili
bohatství druhů na loukách i v produkci potravin, přešli na
ekozemědělství, brambory proti plísním stříkají výluhem z kopřivy
Vaxjö: Pasivní domy,
štěpková teplárna
Pasivní výškové
dřevostavby, elektřina a teplo z místních lesů, bioplyn pro veřejnou
dopravu, biozemědělství – kroky k cíli nulových emisí r. 2030
El Hierro: ostrovní
energetická soběstačnost
Místo elektřiny
z dovážené nafty má ostrov elektřinu z větru a přečerpávací
elektrárny, ta časem pokryje i autodopravu
Łódź: návrat vody do
krajiny
Byl obnoven povrchový
tok řeky Sokołówka, zlepšeno zasakování dešťové vody a vybudovány
retenční nádrže pro ochranu před povodněmi
Hoeksche Waard:
biodiverzita nejen pro bioprodukci
Region zvýšil pestrost
krajiny a biodiverzitu, čímž umožnil rozvoj ekozemědělství a zlepšil
kvalitu vod a jejich oživení rostlinami a rybami
Sieben Linden:
udržitelná ekovesnice
Komunita 140 lidí má
ekostopu 1/3 oproti německému průměru; staví v pasivně s využitím
slámy, záchody má kompostovací, užívá dešťovku...
Schloss Tempelhof:
komunita a ekozemědělství
Komunita koupila
opuštěný zámek se vsí, začala hospodařit 2011, nyní má 140 lidí
a provozuje mj. všestranné ekozemědělství na 26 ha
Seestadt Aspern: nová
vídeňská čtvrti snů
Kompaktní zástavba
(převážně pasivní) pro 20 tisíc obyvatel a 20 tisíc pracovních míst
začala prodloužením metra až tam a vyhloubením jezera
Neugrüen: „nulové“
dřevostavby
Pasivní sídliště s 200
byty a 3000 m2 pro podnikání, s fotovoltaikou a tepelnými
čerpadly, čtyřpodlažními dřevostavbami, pro všechny generace
Společnost 2000 W:
třetinová spotřeba energie
Švýcarská iniciativa
pro města a regiony – kdo se přihlásil, směřuje ke snížení
výkonu primárních zdrojů na obyvatele ze 6 na 2 tisíce wattů
EEE, Evropské centrum
pro obnovitelné energie Güssing
Kdysi zaostalý region
na okraji svobodného světa je nyní, pokud jde o dodávky energií,
soběstačný a světově příkladný; ne tak v potravinách
Vídeň: město příjemné
i za veder
Vídeň
vypracovala přehled opatření, která zlepší poměry ve městě během
horkých dnů. Ač má vodu z Alp a v podloží, počítá i s dešťovou
Kontakt: Yvonna Gaillyová, yvonna.gailly@veronica.cz, Jan Hollan, hollan@ped.muni.cz