Ochrana soukromí

Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.

Logo Ekologický institut Veronica
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
Obrázek Ekologické poradny Obrázek časopisu Veronica Obrázek Centra Veronica Hostětín
CZ | EN

Jak vypudit ze zahrádky hryzce?

29. 9. 2011

Dobrý den,

prosím o radu, jak vypudit ze zahrádky hryzce, kteří tunelují v záhonech a požírají kořeny vína, zeleniny , ovocných stromků...Děkuji za Vaši odpověď

Doporučení Ekologické poradny Veronica

Hryzec vodní (Arvicola terrestris) je velký hraboš s délkou těla i přes 20 cm, ocas pouze do 10 cm, což je nejnápadnější znak, odlišující hryzce od potkana již na první pohled. Navíc má hryzec  zaoblený čenich, malé ušní boltce a malé oči. Zbarvení hřbetu je tmavohnědé až rezavohnědé, mláďata jsou černohnědá, břicho je světlé žlutošedé. Žije v březích tekoucích i stojatých vod, jako všichni hraboši je téměř výhradně býložravý.  Hryzec je až legendárně znám   schopností ničit mladé ovocné stromky (do věku přibližně 5 let) kompletním uhlodáním jejich kořenů. Na rozdíl od hmyzožravého krtka, škodícího pouze mechanicky lovem žížal a hmyzu, hryzec likviduje i veškeré podzemní části (bulvy oddenky a hlízy) různých druhů zeleniny, ze kterých si vytváří i zimní zásoby. Hnízdní komory a zásobárny mohou být více než 50 cm pod povrchem, délka chodeb i několik desítek metrů. Ústí chodeb se otevírá v záhonech a travnatých porostech až 8 cm širokými otvory. Podobně jako ostatní hraboši má 3 - 4 x ročně až po 6-ti mláďatech. Zpravidla se nedožívají druhého přezimování. Vzácně se vyskytne v krechtech, nebo ve sklepích, kde požírá brambory, řepu, mrkev, kedlubny, jablka apod.

Vyzkoušet proti hryzci můžete zasadit prázdné lahve např. od vína do země (cca do 3/4 zakopat do země hrdlem nahoru).  Nejlepší řešení je vlastní kočka. Dobrý je i pes, ale musí být naučen chytat myši.  Částečně pomáhá i větrník vyrobený z petlahve zasazený na kovovu tyč zaraženou do země  asi 20 cm hluboko. Tyč by měla čouhat si 1 m nad zem.

Nejlépe je ale založit tzv. hadník.  Hadník, neboli líhniště pro hady, slepýše a ještěrky, je něco velmi podobného věčnému kompostu. Pokud se někdo bude za hady stydět, může to i za kompost vydávat. Nejlepší způsob založení hadníku je za pomoci čtyř sekcí drátěného plotu - to je pletivo upevněné do rámu 1 × 2 metry. Tyto sekce se sestaví do čtverce a v rozích se spojí drátem. Vznikne prostor o rozměrech zhruba 2 × 2 × 1 m, tedy 4 m3. Pokud nemáme pletivo, stačí plaňky. Pozor - boky hadníku nesmí být z plných prken. Musí být z tyček s mezerami minimálně 3 cm!

Obrázek hadníku z drátěného pletiva

Na dno naklademe první vrstvu větviček, klacíků ba dokonce i velkých větví a překryjeme papírem (noviny, lepenka apod.). Na to dáme další vrstvu klacíků a zase papír. Teď už si můžeme dovolit i další lahůdky: plesnivé seno, listí ze stromů majících strupovitost, piliny a hobliny, ořezané výhonky růží, plevele, které si netroufneme dát do kompostu a dokonce i textil, ale to jenom přírodní (čistá bavlna, čistá vlna, len, konopí). A zase větvičky a zase papír až do úplného vyčerpání zásob.

Pak nejméně rok neděláme nic, ale taky nic neočekáváme. Hromada jakoby hnusu se sesedne a tak můžeme přidat další materiál. Po roce můžeme odhalit několik prvních vrstev. Pokud odhalíme velké množství mnohonožek, stonožek, svinek a stínek tak to je na dobré cestě. Možná, že zde již najdete slepýše nebo ještěrku. Za další rok, půjde-li všechno dobře, se zde setkáte s vajíčky užovky obojkové nebo hladké. Ten samý rok se rozloučíte s hraboši a hryzci, kteří ač neradi opustí vaši pohostinnou zahradu a postěhují se ke vzdálenému sousedovi (zn. nemá hadník) nebo skončí v hadím žaludku.
Samozřejmě, že to nefunguje vždy a všude. Tak například hadi aktivují jen část sezóny, ve zbytku doby spí - tím pádem nežerou hlodavce. Na druhé straně – hadi se dostanou za hlodavci i do děr, kam se kočky, ježci a jiní nedostanou. A hlavně – nebojujte! Člověk „boj s přírodou“ nemůže nikdy vyhrát, a když, tak ke své smůle.

Další podrobnosti přináší publikace Zdravá zahrada, kterou si můžete zakoupit  v našem internetovém obchodě.

Další podrobnostim k tomu, jak založit hadník, naleznete na CD Abeceda přírodní zahrady, které je sice vyprodáno, ale je dostupné zdarma na našem webu.

Autor: Mojmír Vlašín; Ekologická poradna Veronica

Přečtěte si dále k tématu

Další dotazy z kategorie: Živočichové Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna
je tu pro Vás

Mám dotaz

Celkový počet odpovězených dotazů 432. Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz, přečtěte si ještě poradnové články z časopisu Veronica nebo nám položte nový dotaz.

 nebo
 Kč
Logo Darujme.cz
   

© ZO ČSOP Veronica – aktualizováno 18. 4. 2024